|
|
Molluscs as a new model system in molecular biology
Ber, Tobiáš ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Pergner, Jiří (oponent)
Měkkýši jsou druhým nejpočetnějším kmenem v živočišné říši se značným biologickým a ekonomickým vlivem. Jejich různorodé evoluční adaptace jim umožnily osídlit širokou škálu biotopů, přičemž mnoho z nich se nadále rozšířilo do nepůvodních oblastí, kde činí rozsáhlé hospodářské škody. Doposud však nebyla modelovým systémům měkkýšů věnována pozornost úměrná jejich významu. Cílem této bakalářské práce je popsat zavedené modelové měkkýše v biologii a zhodnotit jejich využití. Po provedení rešerše bylo patrné, že většina dosavadních měkkýších modelových systému vyžaduje ke svému chovu vodní prostředí a tím navyšuje nároky na údržbu v laboratorních podmínkách. Za účelem usnadnění chovu měkkýšů jsem navrhl nový terestrický měkkýší modelový systém, plže rodu Deroceras, který dle mého názoru dosahuje potenicálu stát se novým modelovým organismem v molekulární biologii.
|
|
|
Vztah mezi recentní a holocenní diverzitou měkkýší fauny Velké Fatry
Kubíková, Kateřina ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent)
Studium kvartérních měkkýšů je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací používaných pro paleoekologické a biogeografické rekonstrukce. Přesto bylo dosud věnováno jen minimum pozornosti výzkumu informační hodnoty kvartérních profilů na škále konkrétní krajiny. Na území Velké Fatry umožňuje množství dostupných záznamů o recentní a kvartérní fauně porovnat holocenní a recentní druhovou diverzitu terestrických měkkýšů a určit tak, kolik holocenních sukcesí je třeba k zhodnocení druhového bohatství takto geomorfologicky členité oblasti. V této diplomové práci byla dostupná data doplněna sběrem vzorků z dalších recentních lokalit a kvantitativním zpracováním materiálu z profilů Stankovany a Skamenelá skala. Celkem bylo na recentních lokalitách zaznamenáno 129 druhů suchozemských plžů (více než 72 % slovenské terestrické malakofauny). V holocenním záznamu tvořeném sedmi profily bylo nalezeno 93 druhů. Dohromady zachycují všechny profily více než 85 % recentních druhů schránkatých terestrických měkkýšů, zatímco jediný profil pokrývá pouze kolem 50 % recentní diverzity, což poukazuje na význam použití většího množství profilů v paleoekologických studiích.
|
|
|
Produkce a eliminace superoxidového radikálu v souvislosti s kompatibilitou plžů a motolic
Cibulková, Lucie ; Skála, Vladimír (vedoucí práce) ; Nývltová, Eva (oponent)
Většina motolic využívá ve svém životním cyklu plže jako mezihostitele. Aby v plži přežily, musí u nich efektivně fungovat mechanismy, kterými se chrání proti obranným reakcím jeho imunitního systému. Nejvýznamnější efektorové buňky, hemocyty, produkují kyslíkové radikály, mezi nimiž je jako první superoxidový radikál. Plž produkuje různé hladiny těchto radikálů v závislosti na své rezistenci nebo vnímavosti k danému druhu či kmeni motolice. Motolice se snaží potlačit toxické působení kyslíkových radikálů produkcí antioxidačních molekul včetně superoxid dismutázy, která katalyzuje přeměnu superoxidového radikálu na peroxid vodíku. Tato dismutační reakce je prvním významným krokem v kaskádě oxidačního vzplanutí. Motolice využívá detoxifikační vlastnosti superoxid dismutázy, které ovlivňují její přežívání uvnitř plže. Na základě shrnutých znalostí lze však konstatovat, že produkce a eliminace superoxidového radikálu byla doposud detailněji popsána u velice omezeného spektra modelových druhů plž-motolice, a to např. u Biomphalaria glabrata-Schistosoma mansoni. Tato interakce přitom možná hraje klíčovou roli v kompatibilitě mezi uvedenou dvojicí organismů a zasluhuje proto větší pozornost. Klíčová slova: motolice, plži, kompatibilita, hemocyty, oxidační vzplanutí, antioxidační enzymy superoxid...
|
|
|
Vývojová stádia motolic (Platyhelmintes: Trematoda) ve výuce
Šulcová, Hana ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Podroužková, Štěpánka (oponent)
Paraziti jsou významnými činiteli, kteří formují vztahy v přírodě. Tato práce se zabývá zejména vývojovými stádii motolic (Platyhelmintes: Trematoda), především cerkáriemi tzv. schistosom a sporocystami motolice podivné (Leucochloridium paradoxum) a jejich mezihostitelskými plži. Úvodní teoretické kapitoly se věnují především všeobecnému seznámení se s tématem, jako jsou základní pojmy a problematika výskytu motolic - schistosom ve světě i v našich vodách. V rámci diplomové práce proběhl také výzkum čtyř pražských lokalit s výskytem vodních plžů, za účelem zjištění přítomnosti motolic a jejich morfologických typů. Pouze jedna lokalita nazvaná pro zjednodušení Kunratická tůň měla při svém osídlení druhem Radix labiata v průběhu sezóny roku 2015 zaznamenánu stálou přítomnost převážně echinostomních cerkárií a v menší míře furkocerkárií. Nalezeny byly také xiphidocerkárie zejména u druhu Lymnaea stagnalis v jezírku Botanické zahrady UK a v Modřanských tůních. V nádrži Genetické zahrady UK nebyli objeveni motolicemi napadení plži. Přítomnost sporocyst motolice podivné (Leucochloridium paradoxum) byla potvrzena u některých jedinců suchozemského plže (Succinea putris) v Modřanských tůních. Ověřený postup extrakce cerkárií je uveden v metodice této práce a dále pak rozpracován pro potřeby škol v metodické příručce...
|
|
|
Vliv geologického substrátu na diverisitu měkkýších společenstev
Krajinčáková, Lucie Linda ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Myšák, Jan (oponent)
Měkkýší populace jsou ovlivňovány různými faktory prostředí, ve kterém se vyskytují. Ve své práci zohledňuji zejména vlastnosti půd, které jsou bezprostředně ovlivněné geologickým substrátem a samozřejmě i další faktory, které s vlastnostmi půdy ať již přímo nebo nepřímo souvisejí. Důležitými měřítky jsou zde zejména vlhkost, pH, obsah vápníku a vegetační pokryv. Také se v této práci zaměřuji na využitelnost jednotlivých vápenatých solí. Geologický substrát jako takový je velmi úzce provázán s diversitou a početností měkkýších populací. Různé pedochemické faktory ovlivňují měkkýší společenstva. Ať už se jedná o množství vápníku v půdě nebo o hodnotu pH, různí autoři v minulosti nacházeli různé závislosti mezi jednotlivými faktory prostředí a diverzitou i druhovým složením měkkýších společenstev. Většina studií však byla zaměřena na velice specifické biotopy a lokality. V této práci se snažím utřídit naše znalosti o konkrétních vlivech různých faktorů prostředí na malakofaunu. Klíčová slova: Měkkýši, plži, geologie, druhová diversita
|
|
|
Měkkýši buližníkových suků v CHKO Křivoklátsko a jejich využití ve výuce
Kebert, Tomáš
Práce pojednává o měkkýších jakožto specifických obyvatelích buližníkových suků v jižní části CHKO Křivoklátsko. Diskutuje související otázky a zdroje informací týkající se ochrany životního prostředí. Popisuje měkkýše jako nepříliš obecně známou, leč rozrůzněnou skupinu živočichů s rozličnými ekologickými nároky. Uvádí výsledky malakozoologického průzkumu provedeného odběrem hrabankových vzorků a porovnává je s již provedenými pracemi. Také uvažuje o tom, že při snaze o zařazení tématu do výuky by měla být zdůrazněna spíše ekologie měkkýšů. Její znalost může podnítit uvažování o nejrůznějších organizmech v souvislostech a zároveň není omezena jen na úzkou část biologie. Práce diskutuje o různých výukových prostředcích a uvádí rámcový návrh exkurze na lokalitu výzkumu. Klíčová slova plži ekologie exkurze ochrana přírody didaktika
|
|
|
Plži, stromy, pH, podloží a epifytické lišejníky
Pelant, Filip ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Epifytické lišejníky jsou vystaveny silnému predačnímu tlaku ze strany bezobratlých, ponejvíce plžů. Ti mohou spásáním výrazně ovlivnit vertikální distribuci lišejníků, jejich habitatové preference i celkový areál rozšíření. Předpokládá se, že predační tlak je silnější na lokalitách s bazickým podložím a dostatečnými zdroji vápníku, neboť takové lokality svědčí lišejníkovým spásačům. Proto velká část výzkumů s tematikou lichenofágie probíhá na lokalitách s vápencovým podložím, ačkoliv hypotéza o silnějším predačním tlaku zatím nebyla formálně testována. Dále je obecně známo, že složení epifytického společenstva je do značné míry ovlivněno vlastnostmi borky, zejména jejím pH. Není ovšem známo, jestli vlastnosti borky ovlivňují aktivitu spásačů a jak moc se tedy síla predačního tlaku liší v závislosti na druhu stromu. Ve své diplomové práci jsem se věnoval oběma těmto otázkám. Na území Moravského krasu jsem provedl transplantační experiment, který srovnával sílu predačního tlaku na dvou stanovištích s různým podložím (granodiorit vs. vápenec). Experiment probíhal na šedesáti stromech tří druhů (habr, jedle, buk) po dobu osmdesáti dnů. Součástí experimentu byl i sběr plžů přímo na lokalitě. Zjištěný predační tlak byl ve srovnání s podobnými výzkumy poměrně vysoký a jeho míra prokazatelně souvisela s...
|
|
|
Fauna nepôvodných bezstavovcov tropických skleníkov botanických a zoologických záhrad sveta a Českej republiky - review
Pažitková, Petronela
Následující bakalářská práce na téma: ,,Fauna nepůvodních bezobratlých tropických skleníků botanických a zoologických zahrad světa a České republiky – review“ se zaobírá soupisem nalezených výzkumů převážně v rámci České a Slovenské republiky, a následně jejich stručným srovnáním s některými evropskými a jinými krajinami světa. Práce je rozdělená na 4 hlavní části. V první části jsou blíž definované základní pojmy související s tématem naší práce a stručné charakteristiky pro nás nejvýznamnějších skupin bezobratlých. Další část je zaměřená na výzkumy bezobratlých v botanických a zoologických zahrad především z Česka a Slovenska, v krátkosti jsou uvedené výzkumy i ze zahraničí. Tato část stručně popisuje i opatření vůči potenciálním invazím a možnou užitečnost těchto druhů. Ke konci se jednotlivé výzkumy mezi sebou srovnají, z čeho můžeme pozorovat pravidelnost výskytu některých z uvedených druhů, či naopak, vzácné nálezy v rámci regiónu.
|
|
|
Měkkýši buližníkových suků v CHKO Křivoklátsko a jejich využití ve výuce
Kebert, Tomáš
Práce pojednává o měkkýších jakožto specifických obyvatelích buližníkových suků v jižní části CHKO Křivoklátsko. Diskutuje související otázky a zdroje informací týkající se ochrany životního prostředí. Popisuje měkkýše jako nepříliš obecně známou, leč rozrůzněnou skupinu živočichů s rozličnými ekologickými nároky. Uvádí výsledky malakozoologického průzkumu provedeného odběrem hrabankových vzorků a porovnává je s již provedenými pracemi. Také uvažuje o tom, že při snaze o zařazení tématu do výuky by měla být zdůrazněna spíše ekologie měkkýšů. Její znalost může podnítit uvažování o nejrůznějších organizmech v souvislostech a zároveň není omezena jen na úzkou část biologie. Práce diskutuje o různých výukových prostředcích a uvádí rámcový návrh exkurze na lokalitu výzkumu. Klíčová slova plži ekologie exkurze ochrana přírody didaktika
|
|
|
Fylogenetický a ekologický vliv na mikrostruktury schránek měkkýšů
Nedvědová, Jana ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Simon, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje dostupné informace o mikrostrukturách schránek měkkýšů. Cílem bylo přehledné uvedení jednotlivých typů mikrostruktur pro konkrétní zástupce z různých prostředí, a také získání co možná nejvíce informací o ekologii těchto živočichů. Úvodní část práce shrnuje základní informace o stavbě schránek měkkýšů. Následuje kapitola s přehledem druhů mikrostruktur, které se u zkoumaných měkkýšů vyskytují. Další část se zabývá zastoupením mikrostruktur schránek jednotlivých druhů v terestrickém, sladkovodním a mořském prostředí. Podrobněji byl zmíněn vliv teplotních změn na mikrostrukturu ulity V. viviparus, výskyt vateritu u C. fluminea, extrémní prostředí hydrotermálních průduchů a studených vývěrů a také extrémní teploty na skalnatých pobřežích. V další kapitole jsou skupiny příbuzných měkkýšů porovnány z pohledu ekologie za účelem zjištění, zda je výskyt mikrostruktur v určité skupině dán příbuzností těchto živočichů, anebo jestli je možné, aby ke změnám mikrostruktur docházelo v závislosti na jejich rozdílné ekologii. Klíčová slova: mikrostruktury, schránky měkkýšů, vliv fylogeneze, vliv ekologie, uhličitan vápenatý, měkkýši, plži, mlži
|
host ::
RSS.